Mikojan-Gurjevič MiG-21 Fishbed

01.01.2015 napsal: Admin | Rubrika: Letouny - stíhací

Web je uzamčen - není možné zasílat komentáře a články již nejsou upravovány.

MiG-21 je sovětský víceúčelový nadzvukový lehký frontový stíhací letoun 3. generace. Dnes již patří mezi legendy a není se čemu divit – odhadem bylo vyrobeno přes 10.000 kusů, které sloužily, a některé ještě slouží, u letectev z více jak třiceti zemí. Licenčně se jednadvacítka vyráběla i v českém Aero Vodochody (typ MiG-21F), kde jí během let 1963 až 1972 vyprodukovaly celkem 194 kusů.

Mikojan-Gurjevič MiG-21 Fishbed

Požadavek na nový přepadový víceúčelový stíhací letoun, který bude dostatečně obratný, výkonný a bude dosahovat dvojnásobné rychlosti zvuku byl zadán již v roce 1953 na popud sovětských úřadů po zkušenostech z válečného konfliktu v Koreji. Vývojem se začala zabývat konstukční kancelář Mikojana a Gurjeviče (OKB MiG). Mimo jiné se zvažovalo, zda použít šípovité křídlo (jako měl MiG-19) nebo se rozhodnout pro progresivnější metodu křídla s trojúhelníkovým půdorysem (delta), se kterým ale do té doby neměly žádné zkušenosti.

Ve finále bylo rozhodnuto, že se postaví prototypy pro oba dva druhy křídel, 14.2.1954 vzlétl prototyp s šípovým křídlem a 16.6.1956 s trojúhelníkovým křídlem (E-4/1). Během testování těchto dvou prototypů nebyly zjištěny žádné velké rozdíly, ale i přesto bylo rozhodnuto pro užití delta křídla. Další prototyp (E-6) s již rekonstruovaným trupem, novým typem překrytu kokpitu a hlavně zadní částí, vzlétl začátkem roku 1958 a osvědčil se. Následovala výroba cca třiceti předsériových strojů a k uvedení do služby v sovětském letectvu došlo v roce 1959.

Technický popis MiG-21MF:

MiG-21 je řešen jako jednomístný jednomotorový celokovový středoplošník s delta křídlem. Křídlo má žebronosníkovou konstrukci, potah tvořený duralovými plechy, náběžnou hranu pod úhlem 57° a hydraulicky ovládané vztlakové klapky. Nachází se v něm také dvě palivové nádrže o obsahu 175 l a 110 l. Pod přední částí křídla jsou situovány přistávací světlomety a v zadní části u vztlakových klapek se nachází přívod vzduchu ke vztlakovým klapkám systému SPS.

Dělitelným trupem poloskořepinové konstrukce proudí od přídě přes kruhový nasávací otvor k motoru vzduch. Vetšinu materiálu použitého na trup a jeho opláštění tvoří dural, více namáhané části jsou z oceli. V přídi je umístěný rugulační (výsuvný) kužel s radarem a nad ním je pitotova trubice. Pilot sedí v hermetizované klimatizované kabině ve vystřelovacím sedadle KM-1M (verze MiG-21MF, MiG-21US ad., v MiG-21F-13 bylo sedadlo SK-1). U starších verzí (F) se překryt odklápěl celý dopředu a během katapultáže se mohl použít jako kryt před pilotem (neosvědčilo se), u novějších verzí se odklápí do boku.

Čelní sklo je silné 14,5 mm a tvořené třemi vrstvami. Řízení letounu probíhá pomocí táhel vybavených hydraulickými zesilovači. V prostoru pod kabinou se ukrývá část radiosoustavy a akumulátory. Ve střední části trupu se nachází především palivové nádrže (obsah 820+340+175+245+185+340 l) a v zadní části turbokompresorový proudový dvouhřídelový motor s komorou přídavného spalování. Vodorovné ocastní plochy jsou řešeny jako plovoucí (úhel 55°), svislou ocasní plochu tvoří kýlová plocha (úhel 61°) a směrové kormidlo. V kořenu SOP se nachází pouzdro s brzdícím padákem (PT-21UK), který se může vypustit těsně před dosednutím (do 1m) do maximální rychlosti 320 km/h.

Tříkolový podvozek letounu se skládá z plně zatahovatelného předního řiditelného kola a hlavních podvozkových noh, které se zatahují do šachet v křídle. Podvozek je ovladán hydraulicky, nouzově lze vysunout pneumaticky. Ve spodní části trupu jsou situovány aerodynamické brzdící štíty. Motorová část je vybavena mimo jiné i protipožárním systémem, který zajišťuje detekci a hašení požáru. Elektrická soustava je napájena dvěma generátory dodávajícími stejnosměrné napětí 28,5 V a střídavé napětí 115 V, v případě nouze je z akumulátorů zajištěno napájení 24V.

Mezi avionické vybavení patří mimo jiné (odlišuje se dle verze): radiostanice (R-800, R-802, RSIU-5x), identifikace IFF (SRO-1, SRO-2, SRZO-2x), radiozaměřovač ADF (ARK-10, ARK-5xx), detektor radarového ozáření RWR (SPO-2, SPO-3, SPO-10), zaměřovač (ASP-5xx, PKI, ASP-PFxx), radiolokátor (SRD-1M, SRD-5xx, RP-9-21, R1L, RP-21Mx, RP-22), radionavigační systém (Iskra, RSBN-4N, RSBN-2N), ATC transpondér (SOD-57x) a další.

Letové a konstrukční vlastnosti:

U starších verzí se vyskytovala konstukční vada, kdy po vyčerpání 2/3 zásob paliva došlo k posunutí těžiště dozadu, čímž se snížila ovladatelnost a zmenšila výdrž (maximálně 45 min). Dalším problémem byla vysoká přistávací rychlost 340 km/h, kterou se od verze PFM (ne všechny) podařilo snížit na 300 km/h díky systému SPS – systém ofukování mezní vrstvy vztlakových klapek (více níže). Delta křídlo moc dobře nesnáší velké úhly náběhu (AoA) – díky velké hloubce profilu u trupu dochází k odtržení proudu vzduchu nejdříve u kořene křídla a k pádu pak dochází náhle, téměř bez varování.

Zkušenosti pilota MiG-21MF:

Na co si vzpomene bývalý český pilot MF-ky, když je dotázán v krátkosti odpovědět, co se mu na jednadvacítce líbilo a nelíbilo?

  • Velká rychlost klonění: Ta byla dokonce předpisem omezena na 90° za vteřinu, aby nedošlo k setrvačnému otáčení
  • Výkrut: Dal se udělat za méně než 4s
  • Výhled z kokpitu: Ten byl opravdu špatný, asi jako z rakve.
  • Při přistání: Po minutí „bližné“ (maják ve vzdálenosti 1-1,5 km od prahu dráhy) práh dráhy zmizel pod čumákem. Tzn., že v té chvíli musel pilot být správně na ose i na sestupovém úhlu při správné rychlosti. Přenesl pohled doleva dopředu a po minutí prahu stáhl POM pod zarážku SPS. Naštěstí při té rychlosti (nad 300 km/h) to bylo jen pár sekund.
  • Systém SPS: Při přistávání byly vztlakové klapky vyklopené do takového úhlu, že by se za normálních okolností proud vzduchu odtrhl. Ale od motoru, z prostoru za kompresorem, byl odebírán vzduch a přiváděn na vrchní stranu klapek. Díky tomu drželo letoun při přistání cca 900 kg vztlaku navíc, ovšem za cenu vyšších otáček motoru. Aby to při takovém odběru „nezdechlo“, tak byla na POM zarážka SPS. Kdyby pilot stáhl POM pod tuto zarážku během přistání, s vysunutými klapkami a zapnutým systémem SPS, SPS by se vypnul a v tu ránu by ta skoro tuna vztlaku pustila….

MiG-21 v ČSSR a ČR:

S jednadvacítkou jsme se v našem letectvu mohli setkat po 44 let (1961-2005), kdy se u nás postupně prostřídalo 467 ks (106 ztraceno). Prvních pět letounů ze Sovětského svazu bylo v rozloženém stavu dodáno v roce 1961 a v roce 1963 vzlétl první stroj vyrobený v tuzemském Aeru Vodochody. Jako první byl těmito stroji vybaven 11. slp v Žatci.

Postupně se u nás vystřídaly následující verze: MiG-21F-13 (výzbroj 2x R-3S, kanon NR-30, bez radaru, 2 závěsníky), MiG-21PF (radar s dosahem 20 km, bez kanonu, výzbroj R-3S a RS-2US, 34 ks dodáno z Moskvy v letech 1964-65), MiG-21PFM (radar RP-21M, přistávací rychlost snížená na 300 km/h, sedadlo KM-1M, dodáno 50 ks ze SSSR), MiG-21R (4 závěsníky, 25 ks dodáno v roce 1969-71), MiG-21MA (třetí generace „víceúčelová“ dodaná v roce 1969 do 4. slp Pardubice), MiG-21MF (lepší motor R-13F-300, dodáno v roce 1971), MiG-21U (dvoumístný, v roce 1965 dodáno 11 ks), MiG-21US (dvoumístrný s periskopem, 13 ks v letech 1968-70), MiG-21UM (33 ks v letech 1972-82).

Po změnách v roce 1989 došlo dle mezinárodních dohod ke snižování stavů – v roce 1990 byl vyřazen typ MiG-21F, v roce 1991 jej následovaly typy MiG-21PF, MiG-21PFM a MiG-21U, v roce 1992 zůstalo ve výzbroji ještě celkem 164 jednadvacítek. Po dělení ČSSR u nás setrvaly pro ostrahu vzdušného prostoru ČR následující typy – 52x MiG-21MF, 4x MiG-21MA, 12x MiG-21R, 5x MiG-21US a 19x MiG-21UM.

Po vstupu do NATO proběhla v roce 1999-2000 modernizace na typ MFN (8 ks). Dne 12.7.2005 bylo posledních 6 jednadvacítek vyřazeno a nahrazeno Gripeny.

F-4D vs. MiG-21MF

Jednadvacítka bývá často srovnávána se soudobými typy F-104, Mirage III a F-4D.

F-4D Phantom II
Únosnost výzbroje: 8.480 kg na 9 záv.
Max. vzlet. hmotnost: 28.000 kg
Maximální rychlost: 2.360 km/h ve 12.000 m
Bojový radius: 790 km
Délka: 17,8 m
Tankování za letu: Ano

McDonnell F-4 Phantom II

MiG-21MF
Únosnost výzbroje: 2.000 kg na 5 záv.
Max. vzlet. hmotnost: 8.600 kg
Maximální rychlost: 2.230 km/h ve 13.000 m
Bojový radius: 740 km
Délka: 15,8 m
Tankování za letu: Ne

Mikojan-Gurjevič MiG-21 Fishbed

MiG-21: Základní informace

První let: 14.02.1955
Posádka: 1 muž
Délka: 13,5 m
Výška: 4,1 m
Rozpětí: 7,2 m
Nosná plocha: 23 m²
Hmotnost prázného: 4.980 kg
Hmotnost vzletová: 7.370 kg
Hmostnost maximální: 8.625 kg
Pohonná jednotka: jeden dvourotorový turbokompresorový motor Tumanskij

  • R-11F-300 = 38,7 kN / 56,4 kN s přídavným spalováním (verze F)
  • R-11F2S-300 a R-11F2SK-300 = 38,7 kN / 60,6 kN s přídavným spalováním (verze PFM, PFS, R, S, U, UM)
  • R-13F-300 a R-13F25-300 = 40,2 kN / 64,8 kN s přídavným spalováním (verze MF, MA, UM, SM, SMT)

MiG-21MF: Výkon

Zobrazit informace

Maximální rychlost: 2.230 km (M = 2,1)
Taktický dolet: 740 km
Přeletový dolet: 1.700 km ve výšce 11.000 m
Dostup: 17.500 m
Stoupavost: 120 m/s
Zátěž na plochu: N/A
Tah k hmotnosti: N/A
Maximální násobky G: N/A
Průměrná spotřeba paliva: 1.100 l/hod

MiG-21: Výzbroj

Zobrazit informace

Kanón:

  • 1x kanon ráže 30 mm NR-30

Počet závěsníků: 2+1 (4+1 od verze R s celkovou únosností 2.000 kg)
Řízené střely vzduch / vzduch:

  • R-13 (AA-2 Atoll), R-60 (AA-8 Aphid)

Řízené střely vzduch / země:

  • N/A

Neřízené střely vzduch / země:

  • Raketnice s neřízenými raketami UV-16-57

Bomby:

  • FAB-100, FAB-250, FAB-500, nádrže s napalmem ad.

MiG-21: Verze

Zobrazit informace

  • MiG-21F: základní verze
  • MiG-21F13: mírně upravená verze MiG-21F
  • MiG-21P: záchytný stihač
  • MiG-21PF: modernizovaná verze MiG-21P
  • MiG-21FL: verze pro indickou armádu
  • MiG-21PFV: verze s tropickými úpravami pro Vietnamskou soc. rep.
  • MiG-21PFM: překonstruovaný typ MiG-21PF
  • MiG-21PFS: verze s ofukovatelnými klapkami a novým radarem
  • MiG-21PFM (SPS): typ MiG-21PFM vybavený systémem SPS
  • MiG-21U: dvojmístná cvičná verze
  • MiG-21R: průzkumná verze vycházející z MiG-21PFM (SPS)
  • MiG-21S: letoun pro vybojování vzdušné nadvlády za každého počasí
  • MiG-21SM: vylepšená verze MiG-21S
  • MiG-21SMT: verze se zvětšenou hřbetní palivovou nádrží
  • MiG-21M: modernizovaná verze vycházející z MiG-21SM
  • MiG-21MF: nepatrně upravená verze MiG-21M
  • MiG-21MFN: česká pokročilá modifikace typu MF (instalace Trimble 2001 I/O Plus, VIR-32, ARK-15M, RV-5M, APX-100, LUN-35-20, BKP-21 Schadin, DME-42, LUN-11-45, // demontáž SRZO-2, Lazur ARL-S
  • MiG-21MT: verze MiG-21M se zvětšenou hřbetní palivovou nádrží
  • MiG-21RF: verze s drakem verze MiG-21R a motorem R-13F-300
  • MiG-21US: dvoumístná verze vycházející z MiG-21S
  • MiG-21UM: verze s drakem MiG-21US a avionikou MiG-21M
  • MiG-21bis: modernizovaná verze vycházející z MiG-21MF
  • MiG-21-93: vylepšená verze MiG-21bis
  • MiG-21bis Lancer III: Rumunsko-Izraelská modernizovaná verze s radarem Elta EL/M 2032 a schopností nést západní zbraně
  • J-7/F-7: čínská licenčně vyráběná verze

MiG-21: Uživatelé

Zobrazit informace

Afghánistán, Albánie, Alžírsko, Angola, Bangladéš, Barma, Bulharsko, Československo, Česká republika, Slovensko, Čína, Egypt, Etiopie, Finsko, Guinea, Indie, Irák, Írán, Jemen, Jugoslávie, Srbsko a Černá hora, Chorvatsko, Kambodža, Kongo, Kuba, KLDR, Laos, Libye, Madagaskar, Maďarsko, Mali, Mongolsko, Mosambik, NDR, Nigérie, Pákistán, Polsko, Rumunsko, Somálsko, SSSR, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Rusko, Ukrajina, Sůdán, Sýrie, Srí Lanka, Tanzánie, Uganda, USA, Vietnam, Zambie, Zimbabwe

MiG-21: Válečné nasazení

Zobrazit informace

  • Válka ve Vietnamu: listopad 1955 – duben 1975
  • Šestidenní válka: 5. – 10. června 1967
  • Opotřebovací válka: červen 1967 – srpen 1970
  • Jomkipurská válka: 6. října – 26. října 1973
  • Afghánistán: prosinec 1979 – únor 1989

MiG-21: Fotogalerie

TIP: MiG-21 můžete obdivovat např. ve Kbelích či v Airparku ve Zruči u Plzně.
Ikonka Máte nějaké vlastní zkušenosti s tímto strojem a chcete se o ně podělit? Neváhejte se na nás obrátit!
Ikonka Pokud zde chcete publikovat také své fotografie, stačí se jednoduše zaregistrovat.
Ikonka Zdroj grafiky a fotografií: Autor uveden u každé fotografie | Zdroj dat: Autor, Jumper, Afterburner.cz
Kde pokračovat?